Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa.
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Horak, Pavel (oponent)
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa Bc. et Bc. Jana Kasíková Abstrakt Práce se zabývá sociální problematikou repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce v Československu. Nejprve sleduje plánování organizace repatriace exilovou vládou v Londýně ve spolupráci s mezinárodními institucemi, zejména UNRRA a SHAEF. Dále je zkoumáno vytvoření a fungování organizačních struktur pro řešení tohoto dočasného problému, především z hlediska sociálního, zdravotního, dopravního i finančního zajištění ze strany vládních i nevládních orgánů. Zvláštní pozornost je věnována také participaci veřejnosti skrze poskytování darů, pomoc v dobročinných organizacích, mediální komunikaci či způsoby veřejné reprezentace problému. Závěrečná kapitola popisuje organizaci repatriace cizinců v Československu. Konkrétní fungování repatriace a vzájemné kooperace je ukázáno na příkladu československo-francouzské spolupráce. Klíčová slova: repatriace, návrat po druhé světové válce, Displaced Persons, UNRRA, poválečný tisk, repatriační vazby s Francií
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa.
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Horak, Pavel (oponent)
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa Bc. et Bc. Jana Kasíková Abstrakt Práce se zabývá sociální problematikou repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce v Československu. Nejprve sleduje plánování organizace repatriace exilovou vládou v Londýně ve spolupráci s mezinárodními institucemi, zejména UNRRA a SHAEF. Dále je zkoumáno vytvoření a fungování organizačních struktur pro řešení tohoto dočasného problému, především z hlediska sociálního, zdravotního, dopravního i finančního zajištění ze strany vládních i nevládních orgánů. Zvláštní pozornost je věnována také participaci veřejnosti skrze poskytování darů, pomoc v dobročinných organizacích, mediální komunikaci či způsoby veřejné reprezentace problému. Závěrečná kapitola popisuje organizaci repatriace cizinců v Československu. Konkrétní fungování repatriace a vzájemné kooperace je ukázáno na příkladu československo-francouzské spolupráce. Klíčová slova: repatriace, návrat po druhé světové válce, Displaced Persons, UNRRA, poválečný tisk, repatriační vazby s Francií
Personální politika Československého rozhlasu v letech 1945-1948
Pavlovič, Radek ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat, jak Komunistická strana Československa dokázala v letech 1945 až 1948 ovlivňovat personální politiku Československého rozhlasu a tím zasahovat do podoby rozhlasového vysílání. Práce se v úvodních kapitolách zaměřuje na politicko-ekonomický vývoj Československa po roce 1945, přičemž významná část textu popisuje parlamentní volby v květnu 1946. V dalších kapitolách je popisován vývoj tuzemských médií, která získala po válce zcela novou společensky odpovědnou roli. V poválečném Československu zároveň převládl názor, že média nesmějí být do budoucna předmětem nekontrolovatelného podnikání, ale naopak by měla podléhat dohledu státu. Stěžejní část práce popisuje poválečný vývoj rozhlasu. Tehdy jediné masové médium získalo po roce 1945 rovněž novou roli - jestliže v minulosti plnilo vysílání především funkci zábavní, během třetí republiky se stalo důležitým organizátorem veřejného života. Z uvedených okolností také vyplynul zájem různých mocenských skupin o získání vlivu v rozhlase. Úspěšně se v rozhlasu prosadili především komunisté. Situaci jim usnadňoval fakt, že ve vedení rozhlasu obsadili hned několik zásadních funkcí. Současně s tím zasahovali do rozhlasového vysílání systematickou aktivitou silného aparátu - od ministerstva informací, přes revoluční rozhlasovou...
Repatriace a návrat Čechů po druhé světové válce z totálního nasazení a internace na území Německa
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Repatriace československých občanů po druhé světové válce patří k málo prozkoumaným oblastem českých dějin. Tato práce se zabývá organizací repatriace a zaměřuje se především na návrat Čechů z území Německa. Mezi zkoumaná témata patří mezinárodním přípravy repatriace během války, vymezení statutu Displaced Persons a poválečné mezinárodní činnosti v této oblasti ze strany mezinárodních institucí, zvláště UNRRA a SHAEF. Ústředním tématem je repatriace v Československu, pozornost je věnována zejména nově vzniklému repatriačnímu odboru pro území Čech a Moravy. V práci je popsáno přispění jednotlivých organizací k této tzv. repatriační akci, jakož i organizace péče o repatrianty. Zvláštní kapitola popisuje dobovou mediální komunikaci s veřejností a informování veřejnosti o repatriační problematice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.